Už deset minut zaujatě vykládáte o prodeji motorových pil, vaší celoživotní vášni. Personalista na protější straně stolu má trup zvrácený dozadu, na tváři poněkud strnulý výraz a už asi půl minuty nemrknul. Schválně – zajímá ho, co říkáte, nebo myslí spíš na telecí, které má doma v lednici?
Něco jako železo ve špenátu
Často se uvádí, že až 93 % lidské komunikace probíhá neverbálně. Je to ovšem nesmysl, vzniklý zkreslenou interpretací ne příliš podařeného výzkumu ze 60. let. Něco jako špatně vypočítané množství železa ve špenátu. Poněkud mimo proto vyznívají rady, jak neverbální komunikaci při náboru používat. Navíc člověk má dost starostí s tím, co říká, natož aby hlídal, co sděluje mimoslovně.
Správná a žádoucí gesta přijdou sama v případě, že se člověk dokáže cítit alespoň v rámci možností v pohodě. Pak nemusí každou větu doprovázet chtěným úsměvem a zvedat cíleně obočí nadšením z toho, že bude zakládat faktury.
TIP: Jak poznáte, že šel pohovor dobře? Určité signály tu jsou. Naučte se je vnímat a opatrně se z nich radovat.
Znalost řeči těla se ale může na pohovoru, stejně jako třeba běhen obchodního jednání, hodit z jiného důvodu – lze se díky ní dovtípit, co si náš protějšek myslí a tomu přizpůsobit obsah rozhovoru. Pokud je tedy člověk schopen tohle všechno ve stresové situaci vnímat. Až půjdete příště na pohovor nebo na rande, zkuste to.
Tělo dopředu, hlava ke straně
Osoba, kterou jste pozitivně zaujali, je vám doslova nakloněna, tedy její tělo směřuje k vám. Také to může být hlava nakloněná ke straně, protože i toto gesto značí: „Mluv, mluv, zajímáš mě.“ Pokud je tedy doprovázeno lehkým úsměvem a soustředěným pohledem. Pak máte zelenou a můžete hovořit bez obav dál.
Úsměv s koutky do stran
Kdo pracuje často s lidmi, umí vytvářet úsměvy velmi věrohodné, ačkoliv si myslí něco nepublikovatelného. Při pravém úsměvu směřují koutky úst nahoru a kolem očí vyskočí jemné vrásky. Naopak při falešném úsměvu jdou koutky úst spíš do stran k uším a kolem očí se nic neděje. Uvidíte-li předstíraný úsměv na tváři protějšku každou chvilku, nejspíš moc nebodujete. Anebo jste tento den devátí v pořadí a dotyčný/á vás už sotva vnímá. Musíte ze sebe vymáčknout to nejlepší.
Svraštělé obočí
Ajajaj. Obočí sestěhované ke středu čela může být známkou pekelného soustředění, ale také podráždění. Někdy obojího najednou. Asi jste řekli něco, co se úplně nelíbilo, či není jasné. Zkuste lépe vysvětlit vyřčené, nebo zakormidlujte s hovorem raději někam jinam.
Pomalé mrkání
Kdo je zaujat, mrká hodně, aby vstřebal nové informace. Jestliže je něčí pohled spíše strnulý a oční víčka se k sobě přiblíží v intervalech tak dlouhých, že by si jeden mezitím přečetl Vojnu a mír, uspáváte ho. Zkuste hodit do placu nějaký vtípek, nebo se na něco zeptat. Musíte opět upoutat pozornost.
Prst mířící k ústům
Gesto netrpělivosti. Nejspíš už mluvíte tak dlouho, že by za tu stačil povstat i zpustnout samotný Řím. Nebo náboráře něco z vašeho monologu zaujalo a chce položit otázku. V každém případě je to znamení, abyste rychle dokončili myšlenku a dali mu prostor.
Tření nosu
Uvolňuje napětí, které váš společník prožívá. Třeba proto, že nesouhlasí s tím, co říkáte, může ale také něco skrývat, nebo dokonce neříká pravdu. Na tohle gesto si dejte zvlášť pozor, až se budete bavit o penězích a protistrana bude tříc si nos tvrdit, že sto tisíc není problém.
Chtěli byste teoreticky znalosti o řeči těla použít v praxi? Odpovídejte na nabídky na Jobs.cz. Je tam z čeho vybírat.
