Kde a jak čerpat duševní sílu v nelehké době? Máme pro vás rady i tipy na kurzy, kde se to dozvíte

29. 4. 2021 · Inspirace

5 minut čtení

Osobní rozvoj, duševní hygiena, odolnost vůči stresu. Pojmy, které ještě před rokem řada lidí opomíjela. Jenomže po období stráveném v různě odstupňované izolaci roste počet zájemců o rady, jak se udržet v duševní kondici. V dalším  dílu našeho seriálu o psychohygieně vám nabízíme některé z nich i tipy na kurzy odborníků, kde zjistíte víc.   

Cítíme to všichni na vlastní kůži. Aktuální situace a s ní spojená omezení přinesla výrazné navýšení stresu: práce z domova se svými specifiky, kdy se po roce začínají projevovat zejména ty negativní, k tomu děti na distanční výuce, strach o práci, nebo dokonce ztráta zaměstnání.

Za takových podmínek začínají i lidé, kteří se dosud seberozvojovým knihám a seminářům vyhýbali, hledat návod, jak si udržet psychické zdraví. Univerzální rady ale fungují jen do určité míry. Jak objasňuje psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor ve svém kurzu Průvodce duševním zdravím, každý člověk si během dospívání vytváří balík dovedností, pomocí nichž zvládá stresové situace. Schopnost vypořádat se s nimi je tedy individuální. I tak ale pro svoji psychiku něco udělat můžete. Návod však musíte hledat především sami v sobě.

 

Co mě nabíjí?

Zkuste si na tuto otázku odpovědět a zjistíte, že to není tak jednoduché. Zvlášť během pandemie. Tomáš Rektor k tomu ve svém kurzu přináší důležitý postřeh: „Jednou z výzev současné doby je, jak o sebe pečovat ve zmenšeném prostoru.“ Myslí tím, že nemůžeme dělat řadu činností, které nás těšily: návštěva kina, divadla, restaurace nebo třeba kolektivní sporty. Tyto „dobíječky“ nelze teď používat.

Přesto si zkuste z těch, co jsou na výběr, udělat svůj vlastní seznam. Tomáš Rektor nabádá k upřímnosti. Upozorňuje, že dobíjecí činnosti většiny lidí jsou dvojího druhu: dobré návyky, mezi něž patří sport, četba, poslech hudby, a pak návyky špatné, kam lze zařadit konzumaci alkoholu nebo cigaret. Špatné návyky nejsou pochopitelně nic, čemu by se měl člověk bezhlavě oddávat, ovšem psychiatr radí je ze seznamu nevyškrtnout. Jen je potřeba udržovat činnosti z obou seznamů v rovnováze.

TIP: Projděte si kurz Tomáše Rektora, ve kterém vysvětluje, jak pečovat o své duševní zdraví. Dozvíte se například, co to je a jak se projevuje vyhoření, kde se bere úzkost nebo jak rozlišit dobrý a špatný stres.

 

Práce na home office – zkouška naší vůle

Co jsme si mohli během uplynulého roku ověřit, je, že práce z domova klade daleko větší nároky na naší vůli. A to oběma směry: na jednu stranu je obtížnější se do práce opravdu ponořit, na druhé s ní v určitou chvíli přestat a „zavřít za ní dveře“. Jak se s tím vypořádat, ví Lukáš Havránek, lektor vzdělávacího institutu GrowJOB. Ve svém kurzu Doba digitální dává doporučení, jak se nenechat vyrušit a uhájit si prostor na práci, při níž se musíme soustředit.

 

Hluboká a mělká práce

Především radí rozlišovat práci na hlubokou a mělkou. Zatímco mělká práce naše mozkové závity tolik nezatěžuje, a pokud jsme z ní vyrušeni, lehce se k ní vrátíme, při hluboké práci obvykle něco tvoříme, je intelektuálně náročná, a když nás z ní něco vytrhne, trvá nám dlouho, než se do ní opět ponoříme.

Proto zejména pro hlubokou práci doporučuje lektor používat metodu pomodoro. Spočívá v tom, že si stanovíme určitý časový úsek (podobně, jako když si natáhneme kuchyňský budík) potřebný na daný úkol a během něho snížíme pravděpodobnost vyrušení na minimum. Třeba tím, že si vypneme veškeré notifikace na elektronických zařízeních.

 

Zjistěte, jak efektivní to je

„Metoda pomodoro nám jednak vytváří mantinel, abychom nevěnovali naši pozornost něčemu jinému, jednak nám pomáhá hlídat čas na pauzu, která dokáže unavený mozek občerstvit,“ upozorňuje lektor. Navrhuje začít s menšími časovými úseky – třeba 25 minut.

„Naplánujte si do nich tu nejhlubší práci. Nejprve třeba jednou dvakrát za týden. Když si člověk dokáže uhájit tento časový prostor, zjistí, jak efektivní během ní je,“ shrnuje Lukáš Havránek. A připomíná podpůrný prostředek, kdy se lze domluvit na „pomodorových časech“ s ostatními kolegy, aby věděli, že během nich nebudete nikomu odpovídat.

TIP: Nenechte se vyrušit ani zevnitř. Jak se soustředit na činnost, které se právě věnujete, a nenechat se rozptylovat vlastními myšlenkami, v tom pomůže metoda Mindfulness. Ta také výrazně pomáhá redukovat stres. 

 

Myslete na přechodový rituál

Jak vypadá vaše „padla“? V továrně zaměstnanci svléknou montérky a jdou od pásu. Ale na home office u počítače žádný takový předěl neexistuje. Přesto Lukáš Havránek doporučuje si ho udělat. Třeba tak, že zavřeme počítač a opustíme pracovní místo, převlečeme se z pracovního oděvu, dojdeme na nákup nebo na procházku, i kdyby měla trvat jen deset minut.

„Jestliže se večerní práci skutečně nelze vyhnout, a my se potřebujeme podívat na reakce kolegů, kterým jsme odpoledne posílali materiály, je lepší si k počítači večer sednout alespoň souvisle, třeba na půl hodiny, a vyřídit to. Mezitím – u večeře nebo při úkolech s dětmi – na zprávy však nekoukat,“ radí Lukáš Havránek.

Hybridní čas“, kdy sice nejsme u počítače, ale přesto pořád sledujeme pracovní zprávy, neslouží totiž ani k odpočinku, a nakonec během něj ani nic pořádně neuděláme. Proto je rozumné trávit tak co nejméně chvil.

A ještě jedna rada na závěr: nechtějte všechno hned. I pečovat o své duševní zdraví je potřeba se naučit, což nějaký čas trvá. Začněte po malých krůčcích. A hlavně si z dosažení psychické pohody nedělejte závod. To vás totiž uvede opět do stresu.

Další články k tématu
Podobné články

Jak si zničit život: běžte za svou vášní

Když budete dělat, co milujete, naleznete úspěch, peníze i životní štěstí, tvrdí nám různé populární příručky a koučové. Calwin Newport, profesor z georgetownské univerzity ve Washingtonu D.C. napsal knihu, která tvrdí opak. Když budete hledat práci, kterou byste mohli milovat, narazíte na tvrdou konkurenci, deziluzi a možná i zbankrotujete. Radši se naučte milovat, co děláte a …

Víte, kde hledat skutečné lektorské osobnosti?

 „Firemní vzdělávání stojí na osobnosti lektora,“ říká Jaroslav Veteška, předseda České andragogické společnosti. Ta ve spolupráci s Asociací institucí manažerského vzdělání letos opět ocení osobnosti, které mohou sloužit jako vzory ostatním lektorům a odborníkům v oblasti vzdělávání dospělých. ↑ Jaroslav Veteška, předseda České andragogické společnosti. Již pošesté vyhlašujete cenu Osobnost vzdělávání dospělých. Není všelijakých ocenění už víc …

Google není všemocný. Jak trénovat svoji paměť?

Ošklivý parazit přišel před obchodní dům, tam uviděl vitamin C a kantora, který drbal Hynka pod bradou. Třeba takto na první pohled „šíleně“ může vypadat paměťová cesta, díky které si lidský mozek zapamatuje zdánlivě nezáživné věci. Jakub Pok, vystudovaný právník, se tréninkem paměti zabývá přes 15 let. „Momentálně se učím zpaměti všech 3082 paragrafů nového …