Přihlášky a přijímačky

13. 11. 2013 · Inspirace

Přihlášky na vysoké školy se obvykle posílají do 28. února. Přijímací zkoušky uchazeči skládají v průběhu května a června. Do začátku prázdnin každý z nich dostane dopis, ze kterého se dozví verdikt: byl přijat/nebyl přijat.

shutterstock_prijimaci zkousky

Přihlášky

Kdy podat přihlášku?

  • Veřejné vysoké školy většinou přihlášky přijímají do posledního únorového dne. Na některé fakulty, zejména technické, se lze přihlásit ještě v průběhu března nebo dubna. Konkrétní termíny uchazeči najdou na stránkách jednotlivých škol. V červenci a srpnu univerzity doplňují volné kapacity a vypisují druhé kolo přijímacího řízení.
  • Na umělecké obory je nutné přihlásit se dříve, obvykle už do 30. listopadu.
  • Soukromé vysoké školy vypisují několik termínů pro podání přihlášky. Na mnoho privátních škol se lze přihlásit ještě v září a v průběhu října, tedy těsně před startem akademického roku.

Jak se podává přihláška?

  • Většinou elektronicky. Formuláře pro vyplnění mají fakulty na svých webech, v sekci Pro uchazeče nebo E-přihláška.
  • Za každou přihlášku se platí administrativní poplatek (400 až 600 korun). Přihlášku je nutné odeslat a poplatek uhradit nejpozději v den, který fakulta stanovila jako konečný termín, tedy například do 28. února. Rozhodující je datum na složence nebo datum zadání platebního příkazu.
  • Některé fakulty požadují, aby uchazeči přihlášku ještě vytiskli a i s dokladem o zaplacení ji doručili na studijní oddělení klasickou poštou.
  • Do přihlášky se vyplňuje: jméno, adresa, rodné číslo, název vysoké školy, fakulty a oboru, údaje o studiu na střední škole (zejména u denního škola univerzity požadují i přehled známek v klíčových předmětech).

Přijímací zkoušky

Kdy se konají přijímací zkoušky?

Většinou v průběhu května a června. Každá škola uchazečům v předstihu pošle pozvánku k přijímací zkouškám, kde najdou informace o průběhu zkoušky i přesné místo a čas, kam se mají dostavit.

Jak probíhají přijímací zkoušky?

Průběh přijímaček si každá škola určuje sama. Někde jsou požadavky velmi mírné, jinde se uchazeči zapotí. Přijímačky jsou obvykle dvoukolové.

  • Talentové zkoušky – týkají se těch, kdo chtějí studovat umění nebo například architekturu. Uchazeči musí s předstihem doložit vlastní práce a poté je čekají náročné několikakolové talentovky před zkušební komisí. Ti nejúspěšnější musí zvládnout ještě další kolo zkoušek, které zahrnuje znalostní test nebo pohovor.
  • SCIO testy – některé fakulty uchazeče přijímají jen na základě dobrého výsledku ve SCIO testech. Jiné tyto testy používají na protřídění zájemců v prvním kole. Uchazeči musí dosáhnout předem stanovené úspěšnosti, například 80 nebo 90 procent. Zájemci mohou SCIO testy absolvovat několikrát, pro účely přijímaček se jim započítá jen nejlepší výsledek.  → Vyzkoušet SCIO testy nanečisto
  • Pohovor – zejména na humanitních oborech nestačí jen zvládnout SCIO testy, uchazeči musí ještě přesvědčit komisi naživo. U pohovoru se předkládá seznam odborné literatury (měl by zahrnovat alespoň 15 až 20 přečtených knih seřazených podle abecedy). Během ústních zkoušek komise kromě znalosti oboru prověřuje i motivaci uchazeče ke studiu.
Další rady k tématu

Slovník akademických pojmů

A absolutorium absence absolvent abstrakt AIESEC akademický rok akademický senát akreditace akreditační komise Albeř Aleph alumni anotace ArtD. asistent atestace aula B B.A. BA (Hons.) bakalář bakalářská práce Bc. BcA. Betlémská kaple Bloková výuka Boloňská deklarace Boloňský systém Bolzanova cena Bsc. buddy systém C CAE CAMBAS CEEPUS celoživotní vzdělávání Centrum pro studium vysokého školství citační …

Jak si vybrat vysokou školu

Vysokoškolský diplom je při hledání zaměstnání stále velkou výhodou a u mnoha vypsaných pozic patří mezi samozřejmé požadavky. Jenže doba, kdy stačilo mít „jakýkoliv“ titul, už začíná být passé. Zaměstnavatelé stále více přihlížejí k prestiži absolvované fakulty i k praktické využitelnosti oboru. Co zvážit při výběru vysoké školy Bude mě studium bavit? Mnoho maturantů po prvním …

Denní a kombinované studium

Denní studium je intenzivnější, kombinované zase umožňuje skloubit školu i zaměstnání. Na Jobs.cz si snadno vyhledáte možnosti obou forem studia. Denní (prezenční) studium » Denní studium – přehled všech oborů Studenti do 26 let mají nárok na status studenta a s tím související výhody (levnější jízdné na hromadnou dopravu, slevy na vstupném apod.) Výuka v denním studiu …

SCIO testy nanečisto

Mnoho fakult dnes přijímá studenty na základě výsledků ve SCIO testech. Výhodou pro uchazeče je, že mohou přijít i na více termínů testů, ale pro přijímačky se jim započítá jen nejlepší výsledek. Co zjišťují SCIO testy SCIO testy zjišťují logické myšlení, schopnost práce s textem, numerické myšlení. Testy si můžete na Jobs.cz bezplatně zkusit nanečisto. Během …

Studentský život

Do 26 let mohou studenti denního studia čerpat různé výhody, které ulehčí jejich peněžence. ISIC karta ISIC karta je mezinárodně platný průkaz studenta. Dostat ji mohou nejen vysokoškoláci, ale i studenti středních škol. Karta jim pak umožňuje čerpat různé výhody a slevy, například na cestovném, ubytování v hotelech, festivalech a kulturních akcích, knihkupectvích, lékárnách, taxi, restauracích… …

Brigády a praxe při studiu

Skoro 9 z 10 firem dá podle průzkumu Národního ústavu pro vzdělávání přednost absolventovi, který se může pochlubit smysluplnou praxí v oboru během studia. Výhodou jsou ale v podstatě jakékoliv pracovní zkušenosti, z brigád nebo stáží. Brigády Přivýdělek na letní prázdniny začněte shánět nejpozději v květnu, ideálně už v březnu nebo dubnu. Nabídka dobrých brigád je totiž brzy přebraná. Hledat brigádu …

Studium při zaměstnání

Nabídka oborů kombinovaného studia sice není tak bohatá, jako u denního, ale i tak studium při zaměstnání každoročně zláká několik tisíc lidí. V případě, že se na vysokou přihlásili z popudu zaměstnavatele, mají nárok na výhody (i když už jim bylo 26 let). Proč studovat při zaměstnání? Vysokoškolský diplom je u třetiny pozic vystavených na Jobs.cz nutnou …