Přihlášky na vysoké školy se obvykle posílají do 28. února. Přijímací zkoušky uchazeči skládají v průběhu května a června. Do začátku prázdnin každý z nich dostane dopis, ze kterého se dozví verdikt: byl přijat/nebyl přijat.
Přihlášky
Kdy podat přihlášku?
- Veřejné vysoké školy většinou přihlášky přijímají do posledního únorového dne. Na některé fakulty, zejména technické, se lze přihlásit ještě v průběhu března nebo dubna. Konkrétní termíny uchazeči najdou na stránkách jednotlivých škol. V červenci a srpnu univerzity doplňují volné kapacity a vypisují druhé kolo přijímacího řízení.
- Na umělecké obory je nutné přihlásit se dříve, obvykle už do 30. listopadu.
- Soukromé vysoké školy vypisují několik termínů pro podání přihlášky. Na mnoho privátních škol se lze přihlásit ještě v září a v průběhu října, tedy těsně před startem akademického roku.
Jak se podává přihláška?
- Většinou elektronicky. Formuláře pro vyplnění mají fakulty na svých webech, v sekci Pro uchazeče nebo E-přihláška.
- Za každou přihlášku se platí administrativní poplatek (400 až 600 korun). Přihlášku je nutné odeslat a poplatek uhradit nejpozději v den, který fakulta stanovila jako konečný termín, tedy například do 28. února. Rozhodující je datum na složence nebo datum zadání platebního příkazu.
- Některé fakulty požadují, aby uchazeči přihlášku ještě vytiskli a i s dokladem o zaplacení ji doručili na studijní oddělení klasickou poštou.
- Do přihlášky se vyplňuje: jméno, adresa, rodné číslo, název vysoké školy, fakulty a oboru, údaje o studiu na střední škole (zejména u denního škola univerzity požadují i přehled známek v klíčových předmětech).
Přijímací zkoušky
Kdy se konají přijímací zkoušky?
Většinou v průběhu května a června. Každá škola uchazečům v předstihu pošle pozvánku k přijímací zkouškám, kde najdou informace o průběhu zkoušky i přesné místo a čas, kam se mají dostavit.
Jak probíhají přijímací zkoušky?
Průběh přijímaček si každá škola určuje sama. Někde jsou požadavky velmi mírné, jinde se uchazeči zapotí. Přijímačky jsou obvykle dvoukolové.
- Talentové zkoušky – týkají se těch, kdo chtějí studovat umění nebo například architekturu. Uchazeči musí s předstihem doložit vlastní práce a poté je čekají náročné několikakolové talentovky před zkušební komisí. Ti nejúspěšnější musí zvládnout ještě další kolo zkoušek, které zahrnuje znalostní test nebo pohovor.
- SCIO testy – některé fakulty uchazeče přijímají jen na základě dobrého výsledku ve SCIO testech. Jiné tyto testy používají na protřídění zájemců v prvním kole. Uchazeči musí dosáhnout předem stanovené úspěšnosti, například 80 nebo 90 procent. Zájemci mohou SCIO testy absolvovat několikrát, pro účely přijímaček se jim započítá jen nejlepší výsledek. → Vyzkoušet SCIO testy nanečisto
- Pohovor – zejména na humanitních oborech nestačí jen zvládnout SCIO testy, uchazeči musí ještě přesvědčit komisi naživo. U pohovoru se předkládá seznam odborné literatury (měl by zahrnovat alespoň 15 až 20 přečtených knih seřazených podle abecedy). Během ústních zkoušek komise kromě znalosti oboru prověřuje i motivaci uchazeče ke studiu.