Zatloukat, nebo přiznat, že mě vyhodili? Jak to rozmazávat co nejmíň a získat co nejvíc

23. 3. 2023 · Inspirace

Když člověk dostane padáka, emoce v něm většinou víří jako v bubnu. Chvilku je vzteklý a nejradši by do bývalé firmy vzkázal něco pěkně od plic, chvilku ho zas přemáhá lítost nad svým vlastním osudem. A do toho má jít na pohovor, kde můžou chtít krajně nepříjemnou záležitost podrobně pitvat. Máme pár tipů, jak v takovém případě s bolavým místem v CV zacházet.

Zatloukat, zatloukat, zatloukat

Je to samozřejmě jedna z možností. Že vás vyhodili, nemusíte přiznávat. Můžete říct, že už vás práce nenaplňovala a odešli jste sami. Jenže to je riskantní. V nové firmě se mohou dozvědět, jak to doopravdy bylo. Svět je malý, zvlášť v některých oborech, a tamtamy buší. Špatné zvěsti se nesou éterem jako vlezlé písně z rádia. Navíc náborář si může vyžádat reference a pak byste museli dodatečně přiznat, že jste lhali. Zkrátka – lhát a mlžit má spoustu rizik. Proto je jednodušší říct pravdu. Pak se ale držte několika pravidel.

Volte slova

Vzpomínáte na pořad Máte padáka? Byla to vědomostní soutěž, kde moderátorka tomu, kdo z ní vypadl, vmetla na způsob rozsudku smrti do tváře: „Jste nejslabší, máte padáka.“ Spojení „dostat padáka“ nebo „dali mi padáka“ není dobré. Zní to, jako kdyby vás někdo vyprovodil ze dveří s pořádným kopancem. Navíc to evokuje, že jste byl/a nejslabší. Proto tohle spojení nepoužívejte. Ani nic, kde se vyskytuje slovo „vyhazov“, „vyrazili mě“ apod.

Na místě je neutrální označení „propustili mě“ nebo „dostal/a jsem výpověď“. Fráze jako „firma se rozhodla, že se mnou ukončí spolupráci,“ znějí ještě kulantněji, i když poněkud strojeně. Je na vás, jakými slovy propuštění popíšete, ale zdržte se expresivních výrazů.

Držte emoce na uzdě

Mluvte hlavně věcně. I když máte sto chutí vylíčit, že bývalý šéf byl neschopný frajírek, který stranil podřízeným toho či onoho pohlaví, za to se pečlivě se věnoval alpinismu určitého typu směrem k nadřízeným. Ještě teď se vám otvírá nůž v kapse, když na něj pomyslíte. Pomluvy či vztek na pohovor nepatří, ale ani ublíženost. Jestliže vám začnout kanout slzy nad křivdou a nespravedlností, které jste se stali obětí, náboráře těžko přesvědčíte, že jste propuštění zvládli jako dospělý člověk. Mít v souvislosti s výpovědí emoce je přirozené, ale zralá osobnost by měla být schopna mít je pod kontrolou.

Připravte si „propouštěcí storku“

Nezabíhejte do detailů. Říct pravdu neznamená referovat o každém emailu nebo sms, které jste si s bývalým šéfem nebo kolegou vyměnili. Vynechte detaily, které často nevypoví nic lichotivého ani o protistraně, ale ani o vás. Celou záležitost spíš shrňte, například:

„Postupem času jsem dostával/a stále víc a víc úkolů. Zpočátku jsem je zvládal/a, ale potom mi začaly přerůstat přes hlavu. Upozorňoval/a jsem nadřízeného, ale ten na moje upozornění příliš nereagoval s tím, že je těžká doba a musíme všichni vydržet. Dostal/a jsem se do situace, kdy některé věci už nebylo možné stihnout v termínu a v jedu chvíli hrozilo, že přijdeme o důležitého zákazníka. Nakonec k tomu nedošlo, ale stejně se ve firmě rozhodli, že už se mnou nechtějí pokračovat.“

Neházejte špínu na bývalého chlebodárce

Teď by měla následovat rada, ať nesvalujete vinu na minulého šéfa nebo kolegy. Jenže to jde v řadě případů těžko. Jestliže váš bývalý zaměstnavatel nic nepokazil, zůstanou veškerá provinění logicky na vás. I s tím se dá na pohovoru pracovat, viz níže, nicméně pravda bývá obvykle někde uprostřed a pochybení na obou stranách. Pak není důvod to tak nepředestřít. Pečlivě však važte slova a držte se co nejvíce faktů. Chyby na straně firmy zbytečně nerozmazávejte.

Ukažte, že jste se poučili

Člověk má po rozchodu s firmou stejně jako po rozchodu s partnerem tendenci svádět všechno na protějšek. Ale když se podívá na celou věc z nadhledu a je k sobě upřímný, většinou nakonec pochopí, že i on mohl leccos udělat lépe. Přiznat to sobě, natož někomu dalšímu, je „vyšší dívčí“. Vypovídá to o profesních i lidských kvalitách jedince.

Jestliže jste ve svých úvahách k podobnému závěru dospěli a na pohovoru to přiznáte, můžete z vyhazovu nakonec dost vytěžit. Přidáte-li na závěr něco na způsob „poučení z krizového vývoje“, náborář zjistí, že jste schopni sebereflexe, což je nejlepší cesta k nápravě a vyvarování se stejných chyb. Těžko existuje cennější soft skill, kterou byste mohli na pohovoru demonstrovat.

TIP: Co všechno jsou soft skills, kde a jak se získávají, proč poroste jejich význam a jak je prodat na pohovoru? 

Můžete tedy například dodat, že nebylo správné, když nadřízený na vaše upozornění o zahlcenosti úkoly dostatečně nereagoval, nicméně že vy jste měli postupovat nejspíš důrazněji a případně se obrátit na výše postaveného manažera či osobní oddělení, když jste níže nebyli vyslyšeni. Takhle jste sice odvedli obrovský kus práce, ale ke správnému výsledku to nevedlo a firmu to málem poškodilo. Příště si proto dáte v podobné situaci sakra dobrý pozor, abyste neudělali stejnou chybu.

Neponižujte se

Nikdy však nesnižujte své kvality obecně. O chybě mluvte jako o jednotlivosti, která nemá vliv na vaši dlouhodobou výkonnost nebo pracovní schopnosti. Jak jen to bude možné přejděte k tomu, co se vám v kariéře povedlo. Vyhýbejte se roli někoho, kdo bude rád, když ho po tom fiasku zaměstnají. Jeden vyhazov z vás nedělá méněcenného kandidáta. Dost možná naopak. Tak se tím nenechte zlomit a kráčejte se vztyčenou hlavou k novým výzvám.

Je jedno, jestli jste byli propuštěni, nebo jste odešli sami. Mrkněte se na moře nabídek, které pro vás máme na Jobs.cz.

 

Další články k tématu
Podobné články

Šílené otázky, které mohou zaznít na pohovoru

Popište slepému žlutou barvu. Co byste dělal, kdybyste jako jediný přežil pád letadla? Příběhy o šílených otázkách na pohovorech jste jistě slyšeli, četli a možná také zažili. Co konkrétně se jimi personalisté snaží zjistit? Proč se na takové věci vůbec ptají? Některé „crazy otázky“ vás mají vyvést z konformní zóny, jiné zkoumají logické uvažování, rychlost úsudku, …

3 dobře míněné věci, kterými si pokazíte pohovor

„Cesta do pekla je dlážděna nejlepšími úmysly,“ zní známé rčení. Platí to i pro pracovní pohovor. Myslíte si, že jste skvěle připraveni, ale první dojem si můžete pokazit. Třeba těmito věcmi, které byly původně myšleny dobře. 1. Přehnaná řeč těla Všude se přece píše, jak je důležitý oční kontakt, úsměv, rovná záda, pevný stisk ruky… …

5 kroků úspěšných uchazečů o práci. Děláte je?

Člověk si často představuje, že najít si lepší práci je komplikovaný proces. Přitom někdy stačí držet se pár jednoduchých pravidel a nehledat v tom nic složitého. Bez určitého úsilí se to ale těžko obejde. Co tedy dělají ti, kteří jsou úspěšní, na rozdíl od těch, kteří výběrovým řízením neprojdou?  Jsou pečliví Na životopisu záleží. Pečlivě volte …